Another Nameless Story VI.

29. srpna 2013 v 19:20 | Nadine |  Another Nameless Story



Hleděl na bílý měsíc a přemýšlel. V životě udělal tolik kravin, že Bart Simpson může jíst do prdele ale tohle byla absolutně největší kravina na jakou mohl přistoupit. Hold, nevěděl jak jinak se před těmi chlapi chránit, musel souhlasit s Lambertovými. To se mu taky nelíbilo ale jinou šanci neměl.
Dřív, než hodiny odbily půlnoc, napadlo ho jak co nejšetrněji oznámit rodičům, že odchádzí na rok pryč. Nejméně rok.
Jednoduše vytiskne falešnou přihlášku a falešnej dopis s jedný školy, kde odejde na roční umělecký kurz. Sfalšuje podpis i pečátku a bude muset jenom doufat, že na to jeho rodiče skočí. Jinou šanci neměl. Ještě tu noc všechno připravil...

*

"Mami, tati. Musím s vámi mluvit" vkročil Tommy do kuchyně. Odhodlával se asi hodinu, že jim to oznámí. Máma právě chystala snídani a táta pil svou oblíbenou kávu. Celou noc nespal a určitě to na něm bylo znát ale bylo to to poslední, co řešil. Nadechl se a opřel se o pult, spoza zad vytáhl dopis.
"Na rok musím odjet do Anglie" Vyspat to takhle rychle, ještě než vůbec stihli zaregistrovat, že je Tommy v místnosti asi nebyl dobrý nápad.
"Cože?" zaskočilo tátovi kafe.
"Kam?" zeptala se máma, jako kdyby neslyšela.
"Víte, já se přednedávnem přihlásil do soutěže a tak nějak jsem vyhrál roční kurz v Anglii" lhal Tommy.
Oba rodičě koukli na svého syna. Otec nevěřícně a máma nadšeně a pyšně.
"Synáčku můj..." vletěla Tommymu do náruče. "Jsem na tebe tak hrdá!"
Tommy ji nervózně objal.
"Jak na rok? Zbláznil ses? Kdo si myslíš, že ti to zaplatí?"
"Tati, klid. Je to zdarma. Kdybych nevyhrál, platich bych pár tisíc. Takhle si budu hradit jenom stravu a zábavu" snažil se usmát Tommy aby otce uklidnil. Nějakým zázrakem se mu to povedlo.
Po zdlouhavé a pro Tommyho děsně nepříjemné koncverzaci souhlasili a Tommyho do anglie pustili. Nemohl uvěřit jak jm o všem mohl tolik lhát! Ano, dělal to celkem pravidelně ale předstírat rok, že je na umělecém táboře - to bude makačka.
Večer si sbalil všechny věci a ráno odjel na letiště. Rodiče s ním.
Prodírali se letiskovou halou ale ne aby stihli letadlo. Tommy moc dobře věděl, že jeho pravé letadlo odjíždí až za hodinu. Rozloučil se s rodiči a prošel dveřmi, zpoza kterých už není návratu.
Hned po pár krocích narazil do Adama.
"Ahoj, už jsem myslel, žes zablouduil"
"Ne, jenom jsem se loučil s našima" odpověděl Tommy.
"Bylo to těžký?" zeptal se Adam a pomalým krokem mířil lavičkám.
"Musel jsem jim hodně lhát. Myslí si, že letím na roční umělecký kurz do Anglie" vysvětlil mu Tommy.
"Tak to je hustý!" zajásal Adam. Těšil se, jak šikovného 'muže' teď má.
"No hrozně" přetočil Tommy duhovkama. "Strašně se mi bude stýskat po škole. A po městě. Už jsem si zvykl..."
"Vím, jak se cítíš.." přikyvoval Adam.
"Víš? To sotva!" prskl Tommy. Jak mohl? Pořád někde lítá, ale je na to zvyklej!
"Do Rainbow Spring jsem se s tátou přestěhoval asi před dvěma lety po smrti mé matky. Pocházím z New Yorku a od mých deseti se pořád stěhujeme kvůli otcově práci. Máma to nesnášel, proto se s ním rozvedla a mě nechali jemu. Od šestnácti jsem agent a chvíli po tom, co jsem absolvoval testy mi umřela máma. Odstěhovali jsme se na druhý konec země aby jsme začali odznova. Ale je to těžké. Takže vím, jaké to je odloučit se od rodiny a jaké to je, když musíš žít někde kde necheš"
Tommy polkl. Adam mu vytřel zrak. Jenom se přikývl "Mrzí mě tvá stráta"
"Hm" řekl zamyšleně Adam.
"Málem bych zapoměl!" chytl se za hlavu a vytáhl z kapsy černou knížku. "Máš tam občanský průkaz i pas, samozřejmě falešný ale před orgány je pravý. Doufám, že ti to jméno nevadí.." pousmál se Adam.
Tommy knížku otevřel a opravdu - uvnitř byl zcela nový občanský průkaz i pas. Nestačil žasnout když si všiml jména Thomas Jospeh Ratliff - Lambert. Nikdy jsi nepomyslel, že bude mít čtyři jména.
"Jo, díky" poděkoval smutně. "Kam to vlastně letíme?"
"Do Seattlu" řekl Adam a kráčel směrem k letiskové kontrole.

Let nebyl moc dlouhý ale Tommymu to připadalo věčnost. S každou další minutou ve vzduchu se mu chtělo zvracet, protože jídlo co jsi koupil bylo nejspíš skažené. Adam usl, takže ani povídat jsi nemohli.
Koukal ven miniaturním okínkem a představoval jsi měkkost bílých oblaků. Snad stokrát čekal, že se letadlo otočí a poletí zpátky. Snad storkát se podíval na Adama a dobrejch pět minut na něj zíral. Vůbec neměl obavy, spal jak zařezaný a nic ho nesralo. Klidně oddechoval a hlava mu padala na Tommyho rameno. Stokrát ji vracel zpátky na své místo ale stokrát mu upadla zpět. Jenom si povzdechl a nechal ho na sobě spát.
Pravá ruka zbavena volnosti mu téměř odumřela, nebýt Adamovi spánkové poruchy. Vzbudil se a prohnětl si víčka.
"Už jsem v Seattlu?" zeptal se.
"Ještě nejspíš půl hodiny..cca" koukl Tommy na hodinky a předal mu přesné informace. Poté opět koukal z okínka. Adam si ho za rukáv třička přitáhl k sobě.
"Hele, já vím, že to je těžké, že taklhe lhát bude těžké ale věř mi, budeš v bezpečí, budeš mít všechno co chceš, to ti slibuju. Půjdem do hezkýho domu který se ti určitě bude moc líbit, najdeš si nějakou konstruktivní činnost, kterou se budeš bavit a všechno bude v pořádku. Slibuju ti, že se od tebe nehnu a budu tě chránit" řekl mu Adam.
Tommy se jenom usmál a přikývl. Jenom mu v hlavě vrtala jedna myšlenka. "Adame, nebude to předse jenom podezřelé, když jsem si nechal celé jméno a za ním doplnil jenom to tvoje? To jim snad dojde, ne?"
"Uklidni se, táta myslel na všechno" usmál se. "V Seattlu žijou čtyři Tommy Joe Ratliffové i stebou. Ty máš plus na konci moje jméno a to oni neznají, takže klid"
"Jasně" přikývl opět Tommy a hlouběji se usadil do sedadla. "Co Jake? Rozloučili jste se?"
Adam ztuhl. Takovouhle otázku nečekal ale byl profesionál, zvládne to. "Rozloučili"
"A nebude ti chybět?" naklonil se blonďáček před jeho obličej.
"Bude" špitl tiše. "Nechci o tom mluvit, promiň"
Tommy se jenom odvrátil od černovláska a opět sledoval oblohu....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Navina Navina | 29. srpna 2013 v 19:39 | Reagovat

Čakám na ďalšiu časť! Zatiaľ brutál!

2 Vall Vall | 29. srpna 2013 v 19:55 | Reagovat

Další díl !! Další díl !! :33

3 Barči Barči | E-mail | 23. září 2013 v 14:30 | Reagovat

No teda...uz sa nemozem dockat, kedy si uvedomia ze su stvoreni jeden pre druheho :D :D :D super časť ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama