Another Nameless Story IV.

24. srpna 2013 v 20:13 | Nadine |  Another Nameless Story
Vďaka Romí si môžete lepšie predstaviť Adama a Tommyho aj v tejto poviedke. Ďakujem :))



Blonďáček vyšel ze školy a rozhlížel se kolem. Nikde neviděl mámu ani tátu. A tak slibovali, že ho dnes vyzvednou! Šel domů pěšky ale vůbec se mu to nelíbilo. Nedělalo mu to problém, jen chůze ho nutila přemýšlet a on si nechtěl připoštět i tak dost jasnou pravdu. Nebezpečí mu opravdu hrozit může, jestli si nedá pozor. Navíc by měl dostat jako osobního strážce Adama. Neměl by si s ním ani o čem promluvit, proboha!

Naštvaný kráčel domů, když uslyšel podezřelé zvuky.
Rychle se otočil ale nikoho neviděl. Přepadal ho pomalu strach. Otočil se a pokračoval v chůzi, když o pár metrů dále uslyšel podobné zvuky, dokonce o něco hlasnější.
Přidal do kroku a víc se neohlížel. Určitě ho někdo sleduje, byl jsi tím jistý. Neodvážil se postavit tomu protivovi tváří v tvář, radši se rozběhl. Jaké však bylo jeho překvapení, když ho kolem ramen objali silné mužské paže a zamezili mu útěk.
"Varuju tě, Ratliffe" naklonil se muž k jeho uchu. Vyhrožoval mu šeptem. Tommy na svých zádech ucítil něco studeného, jakoby zbraň.. Polkl a nahlas nic neříkal.
"Jestli zavoláš poldy, budeš pikat. Joe si pro tebe příjde..." S tímhle varováním ho muž propustil se zajetí a vzdálil se. Polekaný blonďáček si pošouchal ramena. Dostanu snad modřiny z takového stisku, přemýšlel.
Otočil se směrem domů a kráčel opatrněji než předtím. Mráz mu běhal po zádech, nebyl si jist zda je pořád v bezpečí. A když ho něčí ruce zezadu obajli podruhé, málem vyjekl.

"Psst, psst, uklidni se!"
Silné Adamovi ruce mu doslova zavřeli zobák. Držel svou dlaň na jeho rtech až dokud se neupokojil. Však taky Adam zná různé metody uklidňování. Pak svou bledou dlaň sundal a zohlédl se kolem.
"Vzduch je čistý. Půjdem domů" popostrčil blonďáčka v směre chůze. Ale on se zastavil, teď sám.
"Moment, moment! Jak, že půjdem? Kam si myslíš, že jdeš ?"
"Říkal jsem ti, že tě musím chránit!" bránil se Adam. Tommy to očividně ještě pořád nepochopil, nebo spíš - neuvěřil mu.
"Ale k smrti vyděsit mě nemusíš... To teď za mnou budeš pelášit pořád? Chceš mě snad střežit pořád?"
"Jenom ve škole a cestou odtamtud. Nebudu při tobě každej den, to se neboj" uvedl to Adam na správnou míru. Vždyť měl taky jiné povinnosti a ano, pořád pevně věřil, že nebude muset s Tomymm trávit většinu svého času !
"Dobře ale před domem se loučíme, jasný? Stejně je to nějakej blbej fór..." zamumlal si Tommy pro sebe a šel dál.
Adam se pousmál a následoval ho. "Když myslíš.."

*

Když konečně zapadl do své moderní izby, vyložil si nohy na stůl a pustil hlasitě hudbu. Byl to pro něj nepopsatelný relax! Rád takhle odpočíval pokaždé, když se vrátil z mise.
Začal přemýšlet nad svým novým úkolem.
To, že se dostane z času na čas na nějakou misi zavrhl hned, jak se ještě při Tommym ujišťoval, že na ně bude chodit pořád. Uvědomil si, že musí Tommyho chránit už jenom pro to, že ví jeho tajemství a je jeho spolužák. Být to někdo cizí, nasadil by na něj táta někoho zkušenějšího. Všechno, co ho naučil mu někdy připadalo tak moc a přitom tak málo.
Uměl různá bojobvá umění, šermovat, jezdit na koni, ovládat různé druhy zbraní, střílet z luku, ošálit nepřítele logikou.. uměl toho spoustu. Nikdy nemohl vědět co bude potřebovat a v téhle brandži musí všechno ovládat skvěle! Dokonce umí různé řeči!
Co mu to teď ale bylo platné, když se měl starat jenom o nějakého blondýna? Jo, blondýna, který se musel zaplést do jeho největšího případu !
Zaposlouchal se do tónů písní a zavřel oči. Bude to všechno těžké a netuší, jak se to bude vyvíjet. Zvlášť, když Tommy je dost tvrdohlavej a impulzivní. A hlavně, jisté věci by vědět ani nemusel.

O hodinu později Adam na naprosto nepohodlné židli zaspával. Vzbudil ho ale zvonek u dveří. Rychle vstal a šel otevřít. Nesmírně ho překvapilo, když u nich stál Tommy.
"Ahoj, Tommy. Poď dál" uvítal ho černovlásek. "Děje se něco?"
Tommy zmateně vstoupil dovnitř a porozhlédl se po velkém a luxusním domě. "Někdo u nás byl.."
Zděšením otevřel dokořán ústa. "Hajzlové" zasyčel Adam. Teď už dokonce ví, kde Tommy bydlí.
Přešel s ním do kuchyně a udělal mu čaj na uklidnění.
"Víš, jak se to mohlo stát?" vyzvídal od něj.
"Byl jsem se s Lisou projít do města a když jsem se vrátil, můj pokoj byl vzhůru nohama"
"Nezmizelo ti nic?" sedl si Adam naproti němu v blízkosti barovéh pultu a podal mu šálek s čajem.
"Ne, nic ale na dveřích nechali tohle" sáhl Tommy do zadní kapsy a vytáhl skrčenej kousek papíru. Adam ho rozevřel a chytl se za hlavu.

"Přijdu si pro tebe!!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Glefo Glefo | 24. srpna 2013 v 20:27 | Reagovat

Och bože..super poviedka. :3 Čakám na další díl! :D

2 my-fanfictions my-fanfictions | 24. srpna 2013 v 20:36 | Reagovat

Ouu..bože chudák Adam a ještě víc Tommy! No chudáci oba..Oni si ještě dost užijou (y)Každopádně super díl, jako vždy:)

3 Tamy Tamy | 24. srpna 2013 v 20:37 | Reagovat

Ďalší diel!! :3 Ty vole, to je úplne super. Chválim za nápad. No.. to už potom čakať len na tvoju knihu :3

4 Lucká! Lucká! | 24. srpna 2013 v 20:45 | Reagovat

Ty chceš, abych dostala infarkt?! Boze muj chudacci... Super dil! :)

5 Tínka Tínka | E-mail | 24. srpna 2013 v 21:48 | Reagovat

:O pořád mě překvapuješ ... a máš dobré nápady ... tenhle díl byl docela napínavý a zároveň krásný .... chudák Tommy, nechtěla bych uklízet ten pokoj... teším se na další díl ! :D

6 Kika Kika | 24. srpna 2013 v 22:31 | Reagovat

Nech už je ďalší diéél. <3333

7 Ady Ady | 25. srpna 2013 v 15:22 | Reagovat

Do čertika to stoji zato jen tak dal začína to bejt dobře zajmavé:)

8 Barči Barči | E-mail | 23. září 2013 v 14:19 | Reagovat

Jemine, tak dej uz začína gradovať :D Parádna poviedka, máš talent , dievča :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama