You III.

23. července 2013 v 16:21 | Nadine |  You
Než se stačil pořádně probrat, Adam ho vytáhll na nohy.
"Dělej!" štěkl po něm. Popadl ho za loket a strčil kupřed. Ruce měl pořád svázané a provazy ho řezaly do kůže. Přesto neřekl ani slovo. Vzal pytle s penězmi a tiskl Sauliho před sebou aby se hnul.
"Čím víc to budeš zdržovat, tím dřív ti narovnám fasádu! A věř, že ač nerad, udělal bych to" zasyčel mu sezadu do tváře a opět ho přinutil k pohybu.
Sauli se třásl a nevěděl co dělat. Cítil jakou sílu tenhle muž má. Kdyby se pokusil utéct, určitě by ho chytil. Počká si na jinou příležitost. Vždyť tohle nemohla být poslední!
Poslušně kráčel jako pár minut před popravou, hlava mu sklouzla dolů, snažil se pohnout rucema, jen o milimetr aby nemusel cítit tu strašnou tíhu povrazů. Bylo to strašně osvobozující, když nima o kousíček pohl.

Obloukem se vyhýbali početným skupinám lidí. Sauli se na neznámou zemi díval sklíčeně a beznadějně. Vzali to nejrychlejší skratkou do středu města a pak na letiště. Adam jim koupil dvě letěnky přes internet, pak už zůstávalo jenom čekat.
"Dám ti ty provazy dolů" řekl, když stáli kousek od budovy letiště. "Ale varuju tě, že jestli se pokusíš o útěk, nebude se ti líbit až tě dohodním" Vytáhl z bundy kapesní nůž. "A já rychle běhám" šepl s lehkým šíleným úsměvem, tentokát blíž u jeho hlavy.
Sauli se strachem v očích přikývl. Nevěděl jestli to měla být jenom výhružka, nebo se Adam opravdu na něco v případě jeho zrady chystá. Prořízl provazy. Bože, ten sladkej pocit volných rukou!
Sundal si pásku která mu bránila v ústním projevu.
"Budu ti věřit. A ještě něco, dej mi mobil a doklady" natáhl k němu ruku. Nůž zatím ukryl do nejhlubšího z kapes své bundy.
Sauli neochotně sáhl do své kapsy a podal mu mobil, který Adam před jeho očima rozdrtil téměř na prášek. Doklady si vzal a opět ho zezadu strkal na letiště. Vyzvedli si letenky a vybavily všechno co je potřeba. Adam se od něj na chvíli odvrátil.
"Potřebuju si zavolat, takže budeš držet hubu, je ti to jasný?" Koukal na rukojemníka s vykulenýma očima, téměř mu vypadli. Sauli, opět se slzami v očích, přikývl.

Adam neměl na vybranou. Kdyby chtěl odletět s takovou kupou peněz, všem by to bylo podezřelé. Vytočil Tommyho číslo, zvedl mu kluk, kterého hlas léta neslyšel.
I při obyčejném "Haló" se dokázal úplně zapomenout a na chvíli přestal vnímat. Tak dlouhou ho neviděl, tak dlouho ho neslyšel. Stačilo zvednout telefon ale Tommy si pořád měnil čísla. Proto byl tak rád, že poslední, které měl ještě nestihl změnit. V mysli mu belskově přeletěli všechny vzpomínky, které se k tomu blondýnovi vázali.
Všechny společné loupeže, všechny dny, které trávili na útěku, všechny peníze, které si společně užili. Chyběl mu, strašně!
"Haló!" z druhého konce se ozvalo další oslovení, tentokrát poněkud hlasnější. Adam se vrátil do reality.
"Ahoj Tommy. Tady je Adam" zaal opatrně. "Slyšel jsem, že seš v New Yorku" pousmál se. Proč vůbec? Tommy ho neviděl. Alespoň takhle může vizuálně projevit svoji radost.
Chvíli se nic neozývalo. Muž na druhé straně určitě uvažoval, jestli slyší toho kdo se mu představil.
"Jsem" ozvala se prostá odpověď. Adama to nepřekvapilo. Naopak, byl rád, že mu to nezavěsil.
"Víš, jsi jediný komu věřím. Vím že jsme se dlouho neviděli..." zadrchl se mu hlas v krku, zrazu nevěděl jak pokračovat. Věděl jen co chce říct ale slova se poněkud hůř vyslovovali.
"Kde jsi, Adame?" zeptal se Tommy.
"Přiď na letiště. Za dvě hodiny mi letí letadlo. Chci si promluvit" řekl než zavěsil. Veřil, že Tommy přijede. A taky přišel. Ovládla ho taková radost, tetelil se blahem a měl co dělat aby náhlé zvednutí ze židle ustál. Rozběhl se k němu i s penězi a mluvil s ním...

Sauli, svou doteď sklopenou hlavu zvedl a zadíval se na Tommyho. Nelíbil se mu, tak jako Adam. Zřejmě proto k sobě tak pasovali, pomyslel si.
Všiml si jejich zdlouhavého rozhovoru. Adam mu podával peníze a dál s ním mluvil, vypadal šťastně. Co si Sauli všiml, postoj těl jakým k sobě byli otočení mluvil za vše. I tomu blonďákovi chyběl. Než stihl popřemýšlet nad tím jak uteče, naskytla se mu jedinečná příležitost jak to udělat, avšak bez plánu. Adam s Tommy se vzdálili, očividně Adamék zapoměl, že tady má rukojmího.
Proto nelenil ani sekundu a začal utíkat a utíkal i v sekundě, když věděl, že je mu Adam doslova v patách. Proskakoval co mu bylo v cestě, narážel do lidí a pak si všiml, že mu z druhé strany běží po krku Tommy. Nevěděl, kterému utéct dřív. Tommy nese ty pytle, možná by nebylo odvěci, kdybych mu je sebral, umyslel si. Ne, není přece zloděj jako oni dva!
Radši nemyslel a to se mu vypomstilo. Zakopl o zatoulaný kufr a upadl na zem jako nic. Oba ho chytli a vstali s ním, jenomže se jim vyškubl a utíkal dál, teď opačným směrem. Adam nelenil ani sekundu. Tommyho poslal domů a běžel za ním sám.

Honili se po celém letišti..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tamy Tamy | 23. července 2013 v 16:36 | Reagovat

Taký napinák na konci! :'O Otravne poviem ,že chcem  ďalšiu časť a.. to ,že si tam dala aj Tommyho. No.. to bude ešte len zaujímavé :3

2 my-fanfictions my-fanfictions | 23. července 2013 v 22:10 | Reagovat

Promiň, ale ten konec mě dostal, že honili se po celém letišti:DD No ti dva..to bude ještě akce :3 Každopádně se těším co bude dál!^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama