You II.

21. července 2013 v 15:04 | Nadine |  You
I když si myslel, že všechno na světě, co k štěstí potřebuje jsou peníze, cítil se hrozně sám. Jak plul oceánem na malé finské lodi, díval se vstříc vycházejícímu slunci a přemýšlel nad svým životem horlivěji než kdykoliv předtím. Pluli celý den a noc.
Nakonec však zahodil všechny myšlenky. Radši se bude topit v penězích, než v smutku z nešťastné lásky, protože kdo by miloval kriminálníka?

Zastavil svou loď. Chtěl si odpočinout. Naklonil se dozadu, kde ležel jeho rukojmí. Opatrně zastal a šel k němu. Bylo na něm vidět jak se třese. Nechtěl aby mu umrzl na kost a on měl kromě loupeže a únosu na krku vraždu. Skočil do podpalubí a našel velkou deku. Vyšel nahoru a celého ho do ní zabalil. K štěstí, nebo smůle?, se probudil. Okamžitě vyskočil a nenechal na sebe ani sáhnout.

"Jätä minut rauhaan!" křičel. Adam téměř zapoměl, že nemluví anglicky. Zamračil se a vzpoměl si, že vlastně umí ale né dobře.
"Nekřič po mě finsky! Moc dobře vím, že umíš anglicky!" výhružně na něj ukázal prstem.
Mladík se polekal ale pak v sobě našel silu nebo odvahu, neskoumal to. "Nech mě být!"
Adam se v duchu pousmál, tohle mu vyhovovalo.
"Uklidni se, já ti nic neudělám. Chci jenom vědět tvé jméno" přistoupil k němu ještě opatrněji než předtím a pokrčil kolena. Sklonil se k němu a pohlédl mu do očí. Naučil se takhle uklidňovat pro případ, že by tahle situace nastala, proto to teď využil. Konečně se mu to hodilo.

"Jsem Sauli" odpověděl blonďáček. Neviděl v něm nebezpečí, alespoň teď ne, když se mu snažil dívat do očí a nebyl hrubý. Zvláštní. Vždy si myslel, že únoscové a věznitelé jsou hrubí, drzí a zlí. A tyhle triky s očima znal, přece je sám dělal aby svoje pacienty přiměl ke spolupráci. Ovšem, tohle je únos a je na lodi.On není jeho pacient ale únosce a nesedí v kanceláři na palubě lodi.
Zadíval se mu do jeho očí taky. Byly modré, stejně jako voda, která pod nima stála. Zkoušel v nich něco najít ale nic neviděl. Propadl myšlenkám, že tenhle člověk zřejmě nebude mít city. Je to bestie!
"Já jsem Adam" natáhl k Saulimu ruku ale on jí nepřijal. Proč by se měl vůbec seznamovat s někým, kdo ho unesl?
"Nepotřesu si s tebou rukama. Co ode mě vlastně člověk jako ty může chtít? Proč mě unášíš? Nemám žádnou cenu, jako člověk" zkusil Sauli využít své metody, jaké využíval při svých pacientech. Úspěšně potlačoval vztek, strach i paniku najednou.
"Podívej, jenom jsem chtěl být milej, když teď jistej čas pobudneme spolu ale očividně budu muset zvolit jiný spůsob komunikace" řekl Adam a naprosto odignoroval otázku. Otočil se a znova vešel do podpalubí. Dal si záležet, aby se dlouho nezdržel, přece má nahoře rukojemníka. Mohl by mu prchnout. S lodí.
"Tohle ti možná ukáže, že je lepší se se mnou bavit hezky, než mi odporovat" říkal při tom, jak mu uvazoval ruce. "Ještě moment"
Vytáhl z kapes stříbrnou oboustrannou lepící pásku. Utrhl z ní kus a zalepil blonďákovi pusu.
"Takhle budu mít chvíli klid. A ty po mě můžeš štěkat až když budem v LA!"

LA? Sauliho to překvapilo.
Když se dostanou k pobřeží Ameriky, nejblíž bude New York. Další cestování s ním se mu bude příčit přesně jako teď, ne-li víc, jak to přežije? Nemůžu mu ani utéct, štěstí, že mám při sobě doklady, říkal si Sauli v duchu, když nemohl nahlas. Počkat, proč štěstí? Nebude lepší, kdyby je meměl? Nemohl by s ním cestovat, nemohl by ho dále věznit!
Teď už asi opravdu nebyla možnost útěku.
Dal se do usedavého plače, no potlačoval vzlyky. Nechtěl aby ho Adam slyšel.

Připadal si tak slabý, víc než kdykoliv jindy. Jeho jedinou zbraní proti němu byl jeho mozek a finština, jejíž používání mu teď znemožnil. Připadal si tak hloupě, že ho nezahnal do úzkých, že mu neřekl nic aby se přesvědčil, že co se týče psychiky má vyhráno.
Neřekl mu nic po dobu celé plavby. Měl jasno v tom, že když se dostane s těhle provazů, když se pořádně nají a napije vody, která neležela v podpalubí bůhví jak dlouho, postaví se mu a bude se snažit o útěk. No Adam byla nepoznaná hrozba. Neví co očekávat, neví jak se bránit. Jediné co může je doufat.


A tak jako malé dítě brečí, když je hladné nebo ho probudíš, tak plakal Sauli nedaleko spícího Adama na palubě výletní lodi v Atlantiku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 my-fanfictions my-fanfictions | 21. července 2013 v 15:18 | Reagovat

Chudáček Sauli :( Jsem zvědavá, jak to s nima bude dál:DD:) Jinak krásně napsaný..jako vždy:)

2 Tamy Tamy | 21. července 2013 v 20:03 | Reagovat

Sauli to bude mať pravdepodobne moc ťažké.. :/ :D
Len píš ďalej :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama